V úterý 3.12. 2019 jedeme s dětmi do Bělče, kde spolu s dětmi z mateřské školky zhlédneme divadelní představení Jak Pimpilimpi a Pompolompo zachránili Zemi. Děkujeme panu starostovi Rohlovi za pozvání.
Články vztahující se k naší škole, které v poslední době vyšly v Raportu:
V celonárodní sbírce Liga proti rakovině vybrali naši žáci krásných 3537 Kč. Všem, kteří přispěli, děkujeme.
Ve výtvarné soutěži Namaluj své město, svoji vesnici získala naše žákyně Verunka Kučerová krásné 3.místo a Dorotka Sojková získala Čestné uznání. Dívky se soutěže zúčastnily s kroužkem Barvínek pod vedením p. Nedbalové. Dívkám i paní Nedbalové děkujeme za reprezentaci naší školy.
V případě zájmu o tento projekt kontaktujte školu.
AKCE JSEM LASKAVEC SE DLE NAŠEHO NÁZORU VELMI POVEDLA. ZDE SE MŮŽETE PODÍVAT I VY:
https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/zbecenske-deti-potesily-rakovnicke-seniory-20181113.html
Seznam školních potřeb pro školní rok 2019/2020 je v sekci Dokumenty!
Naše škola má zřízené facebookové stránky, na kterých se dozvíte o připravovaných událostech, ale také tam budou fotky a videa Vašich ratolestí.
https://www.facebook.com/Zš-Zbečno-1257517877625817/?fref=ts
!!! SUPER ODMĚNA !!!
V loňském roce jsme byli zapojeni do edukativní hry „KOZEL OVOZEL“.Je to velmi hezká vědomostní hra, kterou jsme využívali např. v hodinách prvouky nebo přírodovědy, ale také v ŠD.
Hra probíhala po celé České republice, proto jsme ani nedoufali, že bychom se mohli nějak významněji umístit. O to větší bylo naše překvapení, když jsme dnes obdrželi zásilku s výhrou. Naše děti získaly krásné páté místo a vyhrály spoustu úžasných her do výuky i do ŠD.
Všem našim žáčkům, současným i loňským, velmi děkujeme za snahu, úsilí a svědomitost, se kterou ke hře přistupovali.
DĚKUJEME!!!
V sekci Dokumenty jsou k nahlédnutí výsledky celostátního testování ČŠI
5. ročníků.
Článek z týdeníku Školství číslo 03/2017.
Učení v malotřídkách vede děti k větší samostatnosti
Pro někoho jsou přežitkem dob dávno minulých, pro někoho příslibem do budoucna a další je považují za přirozený fenomén, který do našeho školství patří i v 21. století. Řeč je o malotřídkách, v kterých se v současnosti učí téměř 106 tisíc českých dětí.
Realita malotřídek je paradoxně mnohdy složitější, než se může člověku při povšechném pohledu z vnějšku zdát. „Základem všeho je malý kolektiv dětí a menší počet tříd, než je tomu v běžné základní škole. Od toho se odvíjejí všechna specifika a také přednosti malotřídky,“ říká Jitka Potměšilová, ředitelka Základní školy a mateřské školy v Kostelním Hlavně v okrese Praha-východ. Tuto malotřídku navštěvuje v současnosti 52 dětí, které se učí ve třech třídách. „Některé z nich známe už od školky, protože chodily do té naší. Pro ty odpadá stres u zápisu, pohybují se od malička v rodinném prostředí, kde jsou velmi těsné vazby mezi dětmi a dospělými.“ V malotřídkách už dlouhá léta probíhá výuka, která do jisté míry odpovídá tomu, co požaduje inkluzivní vzdělávání.
Vzájemné učení
Vzhledem k tomu, že jsou spojeny dva ročníky dohromady, chytré děti pojmou zcela přirozenou cestou učivo vyšších ročníků a ti, kteří na vstřebání učiva potřebují více času, se mohou připojit ke spolužákům z nižších tříd. „Pro takové děti je ideální asistent, máme zatím ve škole jednoho a jeho pomoc je nenahraditelná. Určitě bychom přivítali asistentů víc, ale není jednoduché vyhovujícího asistenta sehnat. Ten správný by měl mít speciální pedagogické vzdělání, a takových je stále nedostatek,“ říká J. Potměšilová.
„Systém v malotřídkách vede schopné děti k větší samostatnosti, daleko lépe také zvládají například čtení s náslechem. V běžné základní škole jim učitelé všechno neustále vysvětlují, tady je součástí práce četba a porozumění textům se zadáním učiva a úkolů,“ doplňuje své postřehy Věra Lávičková, zástupkyně ředitelky malotřídky v Kostelním Hlavně. Jejich kolegyně Zuzana Eggerová vidí jako další velkou přednost, že děti v těchto malých školách mají daleko méně kázeňských přestupků, na rozdíl od velkých škol, kde přicházejí od 1. třídy do styku se žáky z vyšších ročníků a přejímají od nich i špatné návyky.
Zkušenosti ukazují, že přestup na velkou školu zvládnou žáci většinou bez obtíží. „V průběhu výuky je na tento přestup připravujeme, dobře vědí, jak taková velká škola vypadá. O jejich bezproblémovém přestupu víme nejen od tamějších kolegů, ale i od rodičů a našich bývalých žáků, kteří jsou s námi nadále v kontaktu. Naši odchovanci zvládají i přechod na osmiletá gymnázia,“ je přesvědčená J. Potměšilová.
Chybí finance i učitelé
Odlišná je také práce pedagogů a ředitelů. „Možná by měl malotřídkou projít aspoň na čas každý učitel. Práce je tu náročnější, většina malých škol nemá ani školníka, takže funkce ředitele vlastně spojuje několik profesí dohromady. Nejenže učím, ale také se musím starat o chod školy a vyřizovat záležitosti, které na velkých školách zařizují ekonomové, provozní nebo právě ti školníci,“ říká J. Potměšilová.
Na bedrech ředitele malotřídky leží i břemeno zajištění dostatku finančních prostředků pro chod školy. Často nezbývá než doslova obracet každou korunu a přemýšlet, jak ji správně investovat. Lze tedy jen doufat, že zlepšení nastane i díky reformě financování regionálního školství, pomoc přichází i v podobě výzvy ministerstva školství Podpora škol formou projektů zjednodušeného vykazování – Šablony pro MŠ a ZŠ.
Někdy ale může být pro ředitele malotřídky obtížné sestavit pedagogický sbor. Učitelé se sem právě nehrnou. Odrazuje je nejen dojíždění, mnohé z nich neláká ani specifická pedagogická činnost, časově a psychicky ještě náročnější, než běžně bývá. „Samotná učitelská práce se liší od té, kterou jsem poznala ve velké škole. Každá hodina je skutečně jiná a mění se i ročník od ročníku. Je to dáno tím, že se každý rok sejde ve třídě jinak věkově složená skupina dětí, s velmi odlišnými potřebami. A nikoho z nich nesmíme ošidit, vzhledem k jejich poměrně malému počtu ve třídě se to ostatně od nás i očekává,“ popisuje činnost učitele na malotřídce V. Lávičková.
Společenská centra
Česká republika není zdaleka jedinou evropskou zemí, kde se dodnes v malotřídních školách učí. Existují i takové státy, zvláště ve Skandinávii, kde je jejich zastoupení ve školském systému velmi výrazné. Například ve Švédsku a Finsku je to přes 20 procent a v Norsku dokonce 45 procent.
Podle statistických údajů z ministerstva školství funguje v současnosti v České republice 1 450 malotřídek z celkového počtu 4 115 všech základních škol. Jejich hustota se velmi liší, nejčastěji se s nimi setkáme v regionech Vysočina nebo severovýchodní Morava, ale i okresy jako Kladno, Mladá Boleslav nebo Beroun, které jsou relativně blízko hlavnímu městu, mají poměrně četné zastoupení malotřídek. A dvanáct z nich najdeme dokonce i na území Prahy.
V současnosti se starostové obcí, kde malotřídky působí, shodují v tom, že tyto školy jsou nejen důležitým vzdělávacím zařízením, ale také kulturně-společenským centrem.
27.9.2019 navštívila naši školu paní Mgr. Radana Nikolau z PPP.
Dne 10.11.2016 naši školu navštívila Mgr. Radana Nikolau z PPP.
Podrobná zpráva zde :
